Augier De Moussac Emma

9.dubna 1990, Neuilly-sur-Seine, Francie

Od malička jsem byla obklopena koňmi, moje matka sama byla úspěšnou GP jezdkyní a rodina mého otce byla extrémně zapojena v dostihovém světě. Přišlo to tak přirozeně, že jsem i já začala jezdit na koni. Závodit jsem ale začala až poté, co jsme se v mých 6 letech přestěhovali na francouzský venkov. Mým velkým vzorem byla moje maminka, která mě trénovala po celou dobu mé kariéry pony jezdce ( a i teď mi často radí). Na velkých koních jsem začala jezdit, když mi bylo 14 let a měla jsem velké štěstí, že jsem měla možnost v průběhu let trénovat se skvělými trenéry, jako je Nelson Pessoa, Jos Lansink, Paul Schockemöhle, Jeroen Dubbeldam, Henrich Engemann, Vincent Voorn.

Co se týká lidí, tak jak jsem již zmínila nejvíce mou jezdeckou kariéru ovlivnila moje maminka a pak světoví trenéři, se kterými jsem měla a mám možnost trénovat.

Jsem přesvědčená, že každý kůň v mém životě (ať už špatný nebo dobrý) mi dopomohl k tomu, jak jezdím teď, ale asi těchto 5 ovlivnilo mou kariéru nejvíce:

Flash D’Arros: to byl můj juniorský kůň, se kterým jsem se poprvé účastnila Mistrovství juniorů v Athénách v roce 2006 a prvních seniorských soutěží.

Gibson: můj první GP kůň, se kterým jsem se účastnila poprvé soutěží Světového poháru v Lipsku, když mi bylo 17 let.

L.Silver Joter: jeden z nejlepších koní, které jsem dosud jezdila. S ním jsem bodovala ve svých prvních Velkých cenách, když mi bylo 18 let.

Danthe RDPS: tu jsem koupila, když jí byly 4 roky a byla součástí mého života po dobu posledních 8 let. Ta mi vrátila naději poté, co jsem přišla o Silvera v roce 2010. Dostala mě zpět do nejvyšších soutěží a na mé první seniorské mistrovství v roce 2014.

Charly Brown: toho jsme měli od jeho 7 let a má sestra ho jezdila v amatérských soutěžích. Já s ním začala závodit teprve až loni! A během měsíce se tento kůň dostal z amatérských skokových soutěží až na nejvyšší sportovní úroveň. Je to bez pochyby můj životní kůň!

Jsem přesvědčená, že v našem sportu je mnoho různých způsobů, jak dosáhnout na vrchol. A já bych se ráda naučila všechny techniky a pracovní postupy, je to pro mně naprosto fascinující. Nemohu tedy říct, že bych měla jeden vzor, protože obdivuji tolik jezdců – Jeroena Dubbeldama pro jeho genialitu, co se týká šampionátů, Marcuse Ehninga jako úžasného stylového jezdce a pro jeho skvěle absolvovaná rozeskakování, Bertrama Allena jako jezdeckého genia, Ludgera Beerbauma, který řídí stáj se 4 jezdci tak, že se již několik let drží stále na světové špičce, Lucianu Diniz pro její lásku a vášeň ke koním a tak bych mohla ve výčtu pokračovat dál a dál...Tito všichni jsou nejlepšími jezdci na světě a každý toho dosáhl svým vlastním způsobem. To je to, co na tomto sportu miluji.

Denně musím jezdit 6 až 9 koní, takže nemám moc času na nějaké další aktivity. Snažím s chodit do fitka co možná nejčastěji a to na pilates, kick box a běhám. To je má mentální terapie po stresu plných dnech.